Příroda není popelnice – infografika o době rozkladu odpadu

Příroda je mocná čarodějka a s kde čím si umí poradit, jsou ale věci, na které je i ona krátká. Třeba na některé odpady, které v ní nezodpovědní jedinci pohazují a nechají je tam svému osudu. Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. A někdy jí to trvá dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec. Více o odpadcích mimo nádoby na odpad a o době rozkladu odpadu prozradí tento článek na webu littering.cz!

Tušili jste, že obyčejný kelímek od kávy pohozený v lese v něm může zůstat po celé generace? Pojďme se podívat na nečekané příběhy odpadků, které za námi mnohdy nezůstanou beze stopy a mají negativní vliv na přírodu a na životní prostředí… aneb proč nepohazovat odpad, co nám z ruky „odpad“?!

Nerovný souboj přírody s pohozenými odpady

Každý z nás už určitě zažil situaci, kdy se procházel vzrostlým lesem, dýchal čerstvý vzduch, užíval si krásy přírody a najednou pohled spočinul na zrezlé konzervě, rozbité láhvi, na roztrhaném pytli plném odpadků či nevzhledných zapáchajících nedopalcích. Pohozený odpad ale není jen estetický problém, který naruší naši procházku čistou přírodou – takový odpad totiž přírodě řádně zatápí. Narušuje její ekosystém, ohrožuje divoce žijící zvěř a znečišťuje půdu i vodu.

Pohazování odpadu je celosvětový problém s dalekosáhlými důsledky. I takový nedopalek od cigarety může napáchat pořádnou paseku (a ruku na srdce, většinou nezůstane jen u jednoho).

Opomeneme-li fakt, že odhozený cigaretový nedopalek hyzdí přírodu, nebo může způsobit požár, je třeba si uvědomit, že se z něj do vody a půdy uvolňují mikroplasty a toxické látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Škodlivé látky, které se z nedopalku uvolňují, se dostávají do potravního řetězce a ovlivňují tak zdraví nás všech. Odhozený nedopalek v přírodě je tedy vlastně taková malá chemická továrna, která se navíc může rozkládat v závislosti na podmínkách až 15 let.

A to jsme si ještě nevzali na paškál další naprosto běžný odpad v přírodě – žvýkačku. Ta může udělat v trávicím systému zvěře velký problém a navíc se může ve volné přírodě rozkládat až 50 let.

Překvapiví odpadkoví rekordmani v době rozkladu

Žvýkačky a nedopalky cigaret jsou vlastně dnes takové každodenní „drobnosti“, které se ale stávají – společně s dalšími pohozenými odpadky – součástí naší historie. Zatímco dnes archeologové vykopávají kostry dinosaurů a objevují zbytky starověkých měst, archeologové budoucnosti pak možná budou vykopávat plastové kelímky, polystyren, plechovky či rozbité sklo…

Jaká je odhadovaná doba rozkladu některých druhů odpadu?

Ohryzek od jablka: Zdánlivě neškodný s dobou rozkladu přibližně za 14 dní. Musíme jej ale pohazovat a hyzdit s ním okolí?
Slupka od banánu: Tento biologicky rozložitelný odpad bude z přírody mizet přibližně pět měsíců.
Papírový kapesník: Éra papírových kapesníků sice usnadňuje náš život, přírodě ale dvakrát neprospívá. Pokud takový použitý papírový kapesník pohodíme do příkopu či na lesní cestu, bude trvat přibližně dva až čtyři týdny, než zmizí z povrchu zemského

Ale pozor! Vlhčené ubrousky, to už je úplně jiná liga – kromě toho, že jsou napuštěny chemickými látkami, jsou vyrobeny z plastu a v přírodě se nerozloží ¹.

Plastový kelímek a jiné plastové odpady: Pohozený se bude v přírodě rozkládat podle odhadů 70 let! O moc lépe na tom nejsou ani ostatní plasty – igelitový sáček bude potřebovat přibližně čtvrt století, PET láhev pak dle odhadů potřebuje k rozkladu století celé. A třeba takový polystyren se podle odhadů nerozloží vůbec…
Nápojové kartony: Jestliže si s sebou do přírody nosíte různá pitíčka, pak vězte, že i obaly od nich se v ní mohou rozkládat až sto let.
Konzerva: Půl století a stále v té přírodě ta ocelová konzerva je! Kovové obaly se rozkládají dlouho. Nápojové plechovky z hliníku jsou na tom o něco lépe – podle odhadů se tyto tenkostěnné odpady budou rozkládat přibližně 15 let…
Tužkové baterie: Pokud bychom hledali nějakého rekordmana, pak se na přední příčky mohou šplhat tužkové baterie, které se mohou v přírodě rozkládat klidně i celá staletí. Odhaduje se, že přežít 200–500 let pro ně není žádný problém. Po celou dobu se z nich do vody a půdy uvolňují toxické látky.
Skleněná láhev: Rekordmanem číslo jedna je ale rozhodně sklo. Taková skleněná láhev totiž může v přírodě pobývat klidně i tisíc let, možná navždy! Sklo je totiž velmi odolný materiál a v přírodě se rozkládá jen velmi pomalu.

Jaká je doba rozkladu odpadu? Velmi se liší – některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! (Zdroj: EKO-KOM)

Dopady litteringu na životní prostředí

Opomeneme-li nyní fakt, že pohozený odpad nemá ve volné přírodě co dělat a nevypadá hezky, je třeba vzít v úvahu to, že litteringu, tedy bezohlednému chování nezodpovědných jedinců je třeba předcházet i z důvodu negativního dopadu na životní prostředí.

Znečištění půdy a vody: Odpad uvolňuje škodlivé látky, které se dostávají do půdy a vody, ohrožují rostliny i zvířata.
Ohrožení zvěře: Divoce žijící zvěř se může zamotat do plastových sáčků, spolknout odpadky nebo se zranit o ostré předměty.
Narušení ekosystémů: Odpad negativně ovlivňuje přirozené procesy v přírodě a ohrožuje biodiverzitu.

Odstranění pohozeného odpadu se neobejde bez vysokých finančních nákladů a je potřeba uvést, že takový odpad již bohužel není možné efektivně využít třeba recyklací kvůli znečištění či stadiu rozkladu.

Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat. (Zdroj: EKO-KOM)

Co si přineseme, to si také odneseme aneb Antilittering v praxi

Jak tedy můžeme zabránit nezodpovědnému chování v podobě nežádoucích odpadků v našem okolí? Je to jednoduché: co si přineseme, to si také odneseme. A třídit odpad?

To už by mělo být samozřejmostí. Stejně jako určitá pravidla, která bychom měli dodržovat:

Při pikniku v přírodě si s sebou bereme pytel na odpadky, které pak roztřídíme do barevných kontejnerů.
Místo jednorázových kelímků, krabiček a dalších obalů používáme raději ty opakovaně použitelné – předcházíme tak zbytečné produkci jednorázového odpadu.
Nedopalky házíme do popelnice, pokud není poblíž, pak do nějaké nádobky, ve které nedopalky odneseme a vyhodíme, jakmile to bude možné – na zem nepatří!
Třídíme odpad – tak umožníme jeho recyklaci! Odpad pohozený na zem recyklovat většinou nelze.
Podporujeme organizace, které se zabývají úklidem přírody – třeba účastí a pomocí, u nás je známý a populární antilitteringový projekt Ukliďme Česko.
Vzděláváme sebe i své okolí o dopadech znečištění přírody a životního prostředí.

Příroda není popelnice. Chovejme se k ní s úctou a zanechme ji v lepším stavu pro další generace!

¹ Vlhčené ubrousky, pleny, plasty. Čistírny odpadních vod vyvezou tuny odpadu každý den. Online. ČT24. 2019. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/vlhcene-ubrousky-pleny-plasty-cistirny-odpadnich-vod-vyvezou-tuny-odpadu-kazdy-den-